Petr VránaPo úspěchu v komunálních volbách 2014 a získání několika exponovaných postů především v Praze stíhá Stranu zelených jedna katastrofa za druhou. Dlouhodobá snaha vedení SZ vysvětlit tuto skutečnost pouze nástupem Pirátů je již neudržitelná. Proč by totiž voliči a dokonce i samotní členi SZ přecházeli k Pirátům, kdyby byli se Stranou zelených spokojeni? Většina členů Strany zelených stále naskakovala na taktiku dosavadních lídrů strany, kteří se nepříjemným debatám o pravých příčinách stávajícího stavu vyhýbali slovy „Neřešme co bylo, ale bavme se o tom, co bude“. Že takto uvažovala většina členů SZ je dostatečným vysvětlením úpadku strany. Tímto konstatováním bychom mohli vlastně celý článek ukončit. Avšak pokus o nový restart Strany zelených a aktuální události kolem Pirátů mě nutí pokusit se o popis, jakým způsobem došlo k těžko napravitelnému poškození značky Strany zelených a nevyužití jedinečné šance, kterou nám voliči v komunálních volbách 2014 dali.
CHYBA HNED NA ZAČÁTKU A PAK UŽ JSME SE VEZLI
Na základě výsledků komunálních voleb 2014 a následných koaličních vyjednávání se měl lídr Trojkoalice Petr Štěpánek (SZ) stát náměstkem primátorky hlavního města Prahy Adriany Krnáčové (ANO) a radním pro územní rozvoj v Radě hlavního města Prahy (RHMP). Tento velice horký post však přenechal svému kolegovi Matěji Stropnickému (SZ) a sám usiloval o méně horké, ale za to voličskou přízní více oceňované křeslo starosty MČ Praha 4. Zde mu v roce 2012 zhruba o pouhých 300 hlasů uniklo druhé kolo senátních voleb, což dávalo velkou naději jeho politické kariéře. Přitom si však ponechal pro zákulisní vyjednávání v Zastupitelstvu hlavního města Prahy (ZHMP) vlivný post předsedy klubu Trojkoalice.
Pro pochopení celé situace je důležitý dobový kontext. Na konci roku 2014 se nacházíme na konci první fáze revoluce v územním plánování Prahy započaté primátorem Hudečkem (TOP09). Ta spočívala v založení nového Institutu plánování a rozvoje HMP (takzvaný IPR) s architekty prosazujícími zahušťování centra Prahy. IPR ještě za Hudečka ukončil evoluci stávajícího územního plánu, který zahodil jako neperspektivní a zahájil revoluci tvorbou nového územního plánu tzv. Metropolitního plánu Prahy (MPP). Jeho nedílnou součástí jsou tzv. Pražské stavební předpisy (PSP). Z principu měly být PSP uvedeny v platnost současně s MPP, avšak sílící odpor odborné i laické veřejnosti přiměl IPR prosadit v platnost přednostně alespoň samotné PSP, aby tím pojistil neodvratnost započaté revoluce. To se těsně na konci svého funkčního období primátoru Hudečkovi podařilo. Rozbor práce IPRu, stav MPP a PSP jsou na samostatný článek a nebudu se jím zde dále zabývat. Důležitým faktem však je, že v době nástupu Matěje Stopnického do funkce radního pro územní rozvoj dne 16.1.2015 mu spadl dar z nebes v podobě pozastavení platnosti PSP Ministerstvem pro místní rozvoj (MMR) s 15ti měsíční lhůtou na nápravu největších nepřístojností spáchaných architekty z IPRu. Stropnický a potažmo celá Strana zelených měli ideální podmínky k nastavení pravidel výstavby v Praze, které budou Prahu formovat další desítky let. Místo toho se hned v lednu 2015 Matěj Stropnický pustil do naprosto nepochopitelného boje o podružnou záležitost týkající se tendru na svoz odpadů. Učinil tak jako náměstek primátorky, který má ve své gesci mimo jiné i podnik Pražské služby a.s. Důležitou okolností, která v té době nevzbudila u členů SZ ani veřejnosti pozornost, bylo na konci ledna 2015 zvolení Petra Štěpánka do dozorčí rady Pražských služeb, které od února předsedal viz Zpráva dozorčí rady Pražských služeb z roku 2015. Stropnický a s ním i celá Strana zelených v Praze politicky doslova vykrvácela na této podružné kauze týkající se Pražských služeb, protože všem ostatním politickým stranám v čele s ANO se za pomocí médií povedlo Zelené před veřejností vykreslit jako neschopné potížisty, se kterými se zkrátka nelze dohodnout. Tím byli Zelení fakticky zbaveni možnosti určovat a prosazovat klíčové záležitosti v územním plánování a museli se smířit pouze s taktikou zadržování. Touto taktikou se Zeleným na magistrátu například povedlo zřídit Komisi Rady HMP pro územní rozvoj, která skoncovala s dosavadní praxí ODS a ČSSD účelových dílčích změn územního plánu „na přání“. Výbor pro územní rozvoj ZHMP pod vedením Jana Slezáka (ČSSD) doposud schvaloval změny územního plánu po balících, kam šlo přidat cokoliv. Tímto způsobem mohl například odsouzený zločinec Karel Březina(ČSSD) slíbit úplatou změnu územního plánu v Čakovicích. Komise tyto balíky rozpitvala do jednotlivých položek a odhalovala podezřelé položky, o kterých Výbor musel hlasovat jednotlivě.
Stropnického agonie na postu radního pro územní rozvoj vyvrcholila v létě 2015 schvalováním nového návrhu PSP, kdy ZHMP odhlasovalo nikoliv jeho návrh jakožto návrh zodpovědného radního za tuto agendu, ale v magistrátní kuchyňce primátorce Krnáčové(ANO) danou verzi PSP vypracovanou opět zahušťovači Prahy z IPRu. Po pár měsících následovala vleklá krize magistrátní koalice a nahrazení Stropnického Petrou Kolínskou(SZ). To bylo jednou z podstatných příčin tak velkého debaklu Zelených v parlamentních volbách 2017, že si v nich SZ nesáhla ani na státní finanční příspěvek.
Totální propadák Zelených na pražském magistrátu a další Stropnického výstupy jakožto tehdejšího předsedy SZ, které ovlivnily parlamentní volby 2017, jakoby se úplně vyhnuly nejlidnatější pražské městské části Praha 4, kde i po výměně koaličních partnerů na jaře 2015 nerušeně starostoval Petr Štěpánek (SZ). Díky propagaci své osoby v radničním plátku, webu a na spoustě veřejných radničních akcí se po debaklu v parlamentních volbách 2017 těšil na senátní volby 2018. V těch by s velkou pravděpodobností uspěl, nebýt Jiřího Drahoše, který jak na potvoru kandidoval zrovna v Praze 4.
VYTUNELOVÁNÍ ZELENÝCH ZELENÝMI
Úspěch Petra Štěpánka v Praze 4 byl dlouhodobě dán jednak podporou od místních občanských spolků, kterým trvalo roky, než poznaly, s kým mají tu čest viz články Na promarněnou šanci Zelených ve vedení MČ Praha 4 doplatí i její obyvatelé a Převrat na radnici Prahy 4 a Parkovací pavilon Budějovická „politika jako umění iluze“ . A jednak zafungovala populární opatření prosazená Zelenými v ZHMP jako například úplný zákaz heren na územní Prahy 4. Po debaklu v parlamentních volbách 2017 a praktické nemožnosti kandidovat v senátních volbách 2018 stál Petr Štěpánek před pro něj klíčovými komunálními volbami 2018. Sáhl k osvědčenému triku schovat se za chytlavý název, tentokrát Čižinského Praha sobě. Tak vznikla Praha 4 sobě – Zelení a nezávislí, která neměla s Čižinského hnutím nic společného a byla tvořena pouze Zelenými a pár nestraníky. Voliči v Praze 4 se tak mohli dozvědět, že nikoliv Zelení na magistrátu, ale nějaká Praha 4 sobě v čele se starostou Petrem Štěpánkem jim zařídila například zavření heren. Že legislativa umožňující zavření heren není v pravomoci městské části v čele se starostou, ale pouze v moci Zastupitelstva hlavního města Prahy, průměrný volič neřeší. A tak se stalo, že Praha 4 sobě získala pouze v MČ Praze 4 314 798 hlasů, zatímco Strana zelných v celé Praze získala pouhých 467 071 hlasů čímž nezískala ani jeden mandát v ZHMP. Petr Štěpánek se tak opět stal starostou Prahy 4 (nikoliv však již zastupitelem ZHMP) a jakožto předseda SZ již začal spřádat plány pro volby do Evropského parlamentu 2019, ve kterých přišel jeho mistrovský kousek.
Doposud platilo, že Strana zelených je převážně tvořena lidmi, kteří dokáží své nedostatky v kritickém myšlení (schopnosti vyhledat a analyzovat informace) plně vynahradit svým nadšením a výkonností během předvolebních kampaní. Toto je však vražedná kombinace, protože je snadno zneužitelná. Spojené síly pro Prahu (TOP09+STAN) se po úspěšných komunálních volbách 2018 a získání nám moc dobře známého postu radního pro územní rozvoj rozmýšlely, kdo jim v Praze udělá kontaktní kampaň pro volby do Evropského parlamentu, když zde mají prakticky mrtvou členskou základnu. Petrovi Štěpánkovi se povedlo přes odpor velké části členů SZ přesvědčit dostatečný počet členů Republikové rady SZ o prospěšnosti společné kandidatury s TOP09, STAN, atd. Republiková rada SZ dne 25.1.2019 na hraně své usnášeni schopnosti tento návrh odhlasovala a Petr Štěpánek okamžitě informoval o této novině své partnery z TOP09, STAN. Delegáti sjezdu SZ konajícího se den poté již byli postaveni před hotovou věc. Nebylo divu, že většina členů SZ tuto kampaň bojkotovala a dokonce zhruba 400 členů SZ z celkových 1200 na protest nezaplatilo členské příspěvky, což prakticky znamenalo ukončení svého členství ve straně. Po eurovolbách 24-25.5. 2019, ve kterých se stal europoslancem mimo jiné v Praze působící Jiří Pospíšil (TOP09), naštěstí přibližně 200 členů SZ v prodloužené lhůtě své příspěvky doplatilo.
Opět v zákulisí magistrátu se odehrála věc, které si prakticky nikdo nevšiml, ale která měla na tuhle eurovolební blamáž SZ zásadní vliv. Petr Štěpánek, který již nebyl zastupitelem hlavního města (ZHMP), byl po čtyřech letech ve funkci předsedy dozorčí rady Pražských služeb naprosto nečekaně 21.1.2019 opět zvolen za jejího člena a to na post jejího místopředsedy. Když si uvědomíme, že Pražské služby
- mají dozorovat zastupitelé hlavního města Prahy
- spadají po volbách 2018 čistě do gesce Spojených sil pro Prahu (TOP09 + STAN)
- v roce 2017 rozdělily 7 členům dozorčí rady na odměnách 4 788 000 Kč viz Výroční zpráva
- mají povinné schůzování dozorčí rady minimálně pouze jednou za 3 měsíce
- mají volené členy dozorčí rady na 4 roky
není co řešit.
Petr Štěpánek si jedním geniálním tahem zajistil časově nenáročný trvalý příjem, odstranil ze strany přes dvě stě svých odpůrců a z pátého místa společné kandidátky reálně usiloval o post europoslance v kampani financované z drtivé části TOP09 a STAN.
Před prázdninami 20.6.2019 proběhla v Praze Krajská konference SZ, na které bylo odhlasováno na poměry SZ dost ostré usnesení odsuzující účasti SZ ve volbách do EP v koalici Spojenců pro Evropu. Proti tomuto usnesení razantně vystoupila Petra Kolínská s argumentací, co že si o nás lidé z TOP09 a STAN pomyslí. To byl pro mne impuls podívat se na obsazení managerských postů pražských firem. Zjistil jsem, že mimo Petra Štěpánka byla i Petra Kolínská již bez mandátu zastupitelky dne 4.12.2018 podržena tentokrát v dozorčí radě Dopravního podniku.
POUČENÍ PRO PIRÁTY A RESTART STRANY ZELENÝCH
Aby se historie Zelených nestala budoucností Pirátů, musí se Piráti z výše uvedeného ponaučit a nepřidávat další chyby. Poslední vážná roztržka letošního léta mezi Piráty a zbytkem vládnoucí koalice na pražském magistrátu týkající se pokusu odvolat ředitele Pražské plynárenské má mnoho společného z právě popsané magistrátní historie SZ. Trochu nešikovně odstartovaný, ale opodstatněný pokus primátora Hřiba (Piráti) odvolat ředitele Janečka se okamžitě pokusili jejich koaliční partneři použít k politické likvidaci Pirátů, když je začali označovat za ty, co nedodržují dohody, jsou nespolehliví, atd. Není pochyb, že v těchto útocích bude minimálně TOP09 pod různými záminkami i nadále pokračovat. Zároveň se ukázalo, jak žárlivě si každý střeží své resorty, takže o všech managerských postech v městských podnicích patřících pod TOP09+STAN musí rozhodovat pouze TOP09+STAN. Piráti odchodem do sněmovny přišli v Praze o hodně lidí schopných fungovat jak na magistrátu tak v jednotlivých městských částech. Drtivá část nově navolených zastupitelů Pirátské strany v roce 2018 dostala svůj mandát fakticky darem bez toho, aby roky sbírali formou místního aktivismu důležité zkušenosti. Takže většina z nich ani neví co chce, natož jak to prosadit. Tuto jejich slabost si samozřejmě uvědomují všichni protřelí matadoři starých stran. Naproti tomu SZ ještě stále disponuje spoustou členů, kteří dlouhodobě sledují dění ve svém bydlišti a na dobrovolnické bázi si například vyzkoušeli působení v různých komisích rad městských částí, byli řadovými zastupiteli, či dokonce členy radničních koalic. Stejně jako přeji Pirátům, aby ustáli tlaky, které v Praze před lety potopily Zelené, Zeleným přeji, aby se nám podařil restart strany, který se neobejde bez sebereflexe a očistných mechanismů od lidí, kteří roky zneužívali důvěry svých spolustraníků i voličů a prakticky zlikvidovali značku Strany zelených.
